Světový den luskounů

Luskouni jsou zvláštní zvířata a právě tak zvláštní je i jejich svátek. Nemá pevné datum, ale slaví se každou třetí sobotu v únoru. První světový den luskounů se slavil v roce 2012, když alarmující stav populace luskounů donutil odborníky vymyslet něco, čím by se luskouni dostali do širšího povědomí veřejnosti. Podle odhadů v tisku (protože pytláci přesná čísla nehlásí) bylo za posledních deset let uloveno přes milion luskounů.

Rytíři ohrožení vyhynutím

Luskouni jsou hmyzožraví savci. Tělo mají pokryté pevnými rohovinovými šupinami, takže vypadají, jako by nosili brnění. Na bříšku a vnitřní straně stehen šupiny nemají. Aby se ochránili před predátory, při pocitu ohrožení neútočí, ale svinou se do pevného klubka (nebo spíše disku). Mají tak silné svaly, že svinutého luskouna nelze násilím rozvinout. Nehnutě pak čekají, až nebezpečí pomine. Tato strategie je ale bohužel před pytláky neochrání, naopak. Luskouny je v přírodě poměrně nesnadné spatřit, ale o to snazší je ulovit je. Stačí je totiž patřičně vyděsit, počkat, až se svinou a jednoduše a doslova je sebrat.

S luskounem si neporadí ani král zvířat. Uvidíte, jak se luskoun dovede pevně svinout a taky, jak se zase rozvinuje zpět.

Co s uloveným luskounem?

Lov luskounů je velmi brutální v tom, že pytláci takto získané luskouny nejprve nezabijí, ale rovnou je živé vaří nebo rozsekávají na kusy. Tedy v případě, že byly uloveni na prodej masa. To je hlavním důvodem lovu luskounů v Africe. V Asii převažuje poptávka po luskounech na černém trhu kvůli tradiční čínské medicíně, která připisuje jejich šupinám úžasné účinky (zlepšení erekce, léčba mužské neplodnosti, astmatu, artritidy, kožních i pohlavních nemocí). Tyto účinky samozřejmě nikdy nebyly vědecky prokázány. Luskouní šupiny poslouží vašemu zdraví stejně, jako byste polykali nastrouhaná kravská kopyta. Někdy jsou luskouní šupiny spojovány přímo s magickými účinky: poslouží k přilákání a udržení krásné ženy, k duchovní ochraně či na ochranu před střelbou. Získávání šupin z luskouna je mimořádně brutální: vaří se zaživa.

V Asii poslouží luskouní maso na svatbě jako důkaz o bohatství nevěsty. Aby ne, jeden kilogram prý stojí přes 7000 korun.¹ Cena šupin z jednoho luskouna se pohybuje okolo 4 průměrných měsíčních platů.

Maso z pralesa – denně čerstvé na váš stůl

Lovu suchozemských zvířat přímo v pralese za účelem prodeje se říká bushmeat („maso z pralesa“). Prodává se na tržištích, případně se pašuje dále po světě. Největším světovým dovozcem bushmeatu jsou Spojené státy americké.² V povodí Konga se ročně získává šest milionů tun bushmeatu (prales podél Konga je druhý největší po Amazonském a zasahuje do šesti států). Bojovat s pytláctvím je těžké, dokud nevymizí dva hlavní faktory: chudoba pytláků a ochota bohatších lidí si za bushmeat připlatit.

Lovec Matongu má „běžný pracovní“ měsíční plat ve výši 75 amerických dolarů (cca 1600 Kč). Z něj potřebuje uživit svoji manželku, čtyři dcery, dva bratry a synovce, kteří žijí pod jednou střechou. „Jak mám zajistit tolik lidí? Někdy ani na konci měsíce nedostanu zaplaceno. Tohle je Kongo: snažíme se dělat, co je v našich silách, abychom to dokázali.“ Příběh lovce Celestina ukrývá bolavý paradox. Je totiž studentem ochrany přírody. „Lov některých druhů je zakázán, to vím, ale umožňuje mi to starat se o svou rodinu.“ ³

Možná nám to zní hrozně, ale situace v našich zeměpisných šířkách ukrývá podobný příběh – vyhubení medvěda hnědého lovem. To, co začalo jako zabíjení medvědů kvůli ochraně lidí a ovcí, pokračovalo lovem kvůli penězům (tzv. zástřelné) i trofejím (medvědí kožich, hlava a tlapy – tlapy se dokonce posílaly vrchnosti jako dárek). A pak tu byl „superlék“ – medvědí žluč a sádlo, které mělo pomáhat od tuberkulózy. Mimochodem medvědí žluč se stejně jako luskouní šupiny dodnes užívá v čínské medicíně.^{4, 5}

Není luskoun jako luskoun

Luskounů je osm druhů. Čtyři druhy žijí v Africe, čtyři v Asii. Pěkně to ukazuje tahle mapa luskouního světa.

Všech osm druhů je zařazeno na Červený seznam ohrožených druhů.

AFRIKA	ASIE
Luskoun bělobřichý	Luskoun krátkoocasý
Luskoun velký	Luskoun filipínský
Luskoun dlouhoocasý	Luskoun ostrovní
Luskoun stepní	Luskoun tlustoocasý

 

Všichni luskouni jsou noční tvorové, kromě luskouna dlouhoocasého. Ten radši řádí ve dne a je nejméně prozkoumaným druhem luskouna. Zoologové si s luskouny dlouho nevěděli rady. Snad proto, že si luskouni s takovým gustem pochutnají na mravencích (luskouni zabavení pytlákům měli často bříška doslova nacpaná jenom mravenci), byli přiřazeni k chudozubým, k nimž patří mravenečníkové, lenochodi a pásovci. Genetika ale prokázala, že nejbližším příbuznými luskounů jsou šelmy!

Zajímavosti o luskounech

• Přestože mají blízko k šelmám, nemají luskouni zuby. Hmyz loví pomocí jazyka a lepkavých slin. Aby potravu dobře rozměnili, mají luskouni v bříšku malé kameny, tzv. gastrolity.
• Luskoun může mít jazyk delší než délku svého těla.
• Malá luskouňata se rodí s měkkými šupinami, které jim postupně ztvrdnou.
• Luskouňata se vozí na ocase své matky cca tři měsíce po narození (dokud nejsou odstavena od mateřského mléka).
• Šupiny tvoří až pětinu váhy celého jedince.
• Luskouni jsou jediným skutečně šupinatým savcem na světě.
• Některé druhy luskounů žijí volně na zemi, jiní luskouni jsou stromoví živočichové.
• Luskouni se mohou věšet za ocas hlavou dolů ze stromu.
• Luskoun tlustoocasý má „tchoří“ žlázky. Predátory může zaplašit vylučováním smrduté nažloutlé tekutiny.
• Než se svine do klubka, může se luskoun snažit zahnat nepřítele syčením a funěním. Také kolem sebe seká ocasem s ostrými šupinami.
• Někdy bývá luskoun pro svůj vzhled označován za „oživlou smrkovou šišku“.
• Luskoun je nejpašovanějším zvířetem světa. Někdy bývá tento údaj opraven na to, že je luskoun nejpašovanějším savcem světa (za nejpašovanější zvíře se v takovém případě považuje úhoř).
• Luskouny se v zajetí příliš nedaří rozmnožovat.
• Zoo Praha je partnerem programu na záchranu luskounů na Sumatře.
• Do pražské zoo se v březnu přistěhují dva luskouni krátkoocasí z Tchaj-wanu. Bude to samička Run Hou Tang a sameček Gun Bao. Ale nebojte, bude prý možnost hlasovat o jejich novém pojmenování.

Pražská zoo se stane druhou zoologickou zahradou v celé Evropě (!), která chová luskouny.

Zdroje:

^{1. https://zoommagazin.iprima.cz/priroda/cinska-medicina-vybiji-luskouny-jizni-afrika-se-je-snazi-zachranit}

^{2. https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0029505}

^{3. Časopis Koktejl 4/2020.}

^{4. https://www.zoo-ostrava.cz/cz/ochrana-prirody/?ochrana_id=504}

^{5. https://temata.rozhlas.cz/konec-medvedu-v-ceskych-zemich-7857075}