Zapomeňte na červené vagony
Tenkrát všechno vypadalo úplně jinak. Tak především to byly tramvaje na koňský pohon, neboli tramvaje koněspřežné, tzv. koňky.
Tramvajová trať, která vedla přes Karlův most, šla od Národního divadla po Smetanově nábřeží (tehdy se mu říkalo Františkovo podle císaře Františka I., vnuka Marie Terezie) ke Křížovnickému náměstí (konec Karlova mostu na staroměstké straně).
Přes Křížovnické náměstí pokračovalo jednokolejné napojení trati na Karlův most. Tam se trať opět rozšířila do dvou kolejí. Konečná byla u Malostranské besedy, ke které vedla zatáčka z Mostecké ulice na Malostranské náměstí zase jen v jedné koleji.
Přes Křížovnické náměstí pokračovalo jednokolejné napojení trati na Karlův most. Tam se trať opět rozšířila do dvou kolejí. Konečná byla u Malostranské besedy, ke které vedla zatáčka z Mostecké ulice na Malostranské náměstí zase jen v jedné koleji.
Trať nekončila smyčkou, jak to obvykle vídáváme, ale měla vidlicovité zakončení.
Už v 19. století!
Tahle trať byla zprovozněná 1. srpna 1883.
Krásnou kolorovanou fotku koňky na Karlově mostě mají Pražské tramvaje.
Krásnou kolorovanou fotku koňky na Karlově mostě mají Pražské tramvaje.
Chcete to vidět na mapě? Trať vedla tudy.
Zní to historicky, první ale nebyla
Trať přes Karlův most nebyla první tramvajovou tratí v Praze.
Tou opravdu první tramvajovou trasou v Praze byla trať vedoucí od Náměstí republiky směrem na Florenc.
První tramvajové koleje v Praze se začaly pokládat už v květnu 1875. Podle dnešního vzhledu Prahy můžeme říct, že vedly od Palladia k paláci YMCA.
Byl to Belgičan, ne Francouz (nebo dokonce Čech)
Stavbu tratě realizoval belgický podnikatel Édouard Otlet. To byl v podstatě trmvajový magnát! Založil totiž všude možně po Evropě celkem 7 tramvajových společností.
U nás se jeho tramvajová společnost jmenovala Akciová společnost Pražské tramwaye a byla přímo i provozovatelem tramvajového provozu.
Zahoďme iluze o vlastenecké minulosti. První tramvajová linka v Praze byla skrz na skrz soukromá a belgická.
Édouard Otlet na tramvajích nakonec zbohatl tak, že si koupil ostrov ve Středozemním moři.
Pražskou tramvaj na koleje tedy nevypustili žádní čeští vlastenci, ale i tak to pro české království byl velký krok.
O slavnostním spuštění koněspřežné tramvaje se v Pražském deníku z 24. září 1875 dočteme:
Koňská dráha v Praze obdržela předevčírem povolení, aby mohla jízdu počíti. Včera odpoledne ve 3 hod. počalo se následkem toho poprvé po ní veřejně jezditi. Odjezd se dál od Národního divadla, z kteréhož místa se jízda zahájila.
Osm prapory a zelením ozdobených vozů postavilo se u divadla za sebou do řady a vsedli do nich pozvaní hosté a sice zástupcové ouřadů, městské rady, obchodní komory a novinářstva. Po třetí hodině se dalo znamení k jízdě a jelo se až k invalidovně v době 25 minut. V ovocné ulici se vyšinul jeden vůz z kolejí, byl ale hned zase do nich uveden. U václavského náměstí se muselo chvíli čekati, anť právě dva pohřebné průvody přes koleje jely. O 4. hodině pak počala jízda pro obecenstvo, které vozy až do pozdního večera naplňovalo.
Včera se platilo výnimečně za jízdu 20 kr., an byl včerejší výtěžek chudým obětován. Společnost má za ředitele p. Kollmanna, za sekretáře p. Markbreitera a za inženýra p. Rosenthala; dále vydržuje štolbu, náčelníka dopravy, dva revisory, výpravčího, 10 konduktérů, 9 vozků a 5 strážníků; vozů je 10 a koní uherského plemene 32, které mají stáj „u města Štrasburku“. Jezdit se bude od půl 7. ráno do 10 hod. v noci.
Osm prapory a zelením ozdobených vozů postavilo se u divadla za sebou do řady a vsedli do nich pozvaní hosté a sice zástupcové ouřadů, městské rady, obchodní komory a novinářstva. Po třetí hodině se dalo znamení k jízdě a jelo se až k invalidovně v době 25 minut. V ovocné ulici se vyšinul jeden vůz z kolejí, byl ale hned zase do nich uveden. U václavského náměstí se muselo chvíli čekati, anť právě dva pohřebné průvody přes koleje jely. O 4. hodině pak počala jízda pro obecenstvo, které vozy až do pozdního večera naplňovalo.
Včera se platilo výnimečně za jízdu 20 kr., an byl včerejší výtěžek chudým obětován. Společnost má za ředitele p. Kollmanna, za sekretáře p. Markbreitera a za inženýra p. Rosenthala; dále vydržuje štolbu, náčelníka dopravy, dva revisory, výpravčího, 10 konduktérů, 9 vozků a 5 strážníků; vozů je 10 a koní uherského plemene 32, které mají stáj „u města Štrasburku“. Jezdit se bude od půl 7. ráno do 10 hod. v noci.
Nehoda není náhoda
Vykolejení tramvaje nebylo tehdy žádnou mimořádnou událostí, ale denním chlebem. Mohla za to nevalná úroveň technického provedení tratí. První kolejnice byly pouze dřevěné a pobité plechem.
Národní listy z 15. září 1875 o tom napsaly: „Poněvadž dlažba místy byla dosti nedbale provedena, vyšinuly se vozy z kolejí, což ovšem nemělo žádné nehody.“ Když tramvaj nikoho nerozplácla, zdálo se být vše v pořádku.
Vracení vykolejené tramvaje zpět do kolejí také nebyl žádný med. Češi to ale brali s humorem. Nebo se tak alespoň tváří dobový tisk.
A pak že dnešní MHD nabírá zpoždění
Tramvajím překážely na ulicích dostavníky i běžní chodci, kteří nebyli ještě na nové uspořádání ulice zvyklí. Nezřídka došlo i ke srážce s omnibusem. Jízdní řád proto nemohl být řádně dodržován. Tramvaj mohla jet danou trasu místo předpokládaných 30 minut klidně hodinu.
Velká voda vzala most i s kolejemi
V roce 1890 se prohnala Prahou povodeň. Strhla několik oblouků Karlova mostu, samozřejmě včetně kolejí.
Podél mostu pak byla vybudovaná provirozní dřevěná lávka (její fotka je pěkně vidět v tomto článku). Tedy… lávka. Byla pořádná a bytelná, skoro jako most. Tramvaj ale přes ni jezdit nemohla. Na most se vrátila až po jeho opravě v v listopadu roku 1892.
Střídavý, střídavý, prostě elektrický proud
V roce 1898 koupily celou síť tramvajové koňky Elektrické podniky a během tří let ji celou přebudovaly na elektrický pohon. Kromě té části na Karlově mostě! Ten zůstal jediným ostrůvkem s koňkou v celém městě.
Pražským radním se totiž nelíbila představa trolejového vedení, které by kazilo starobylost mostu i výhled na hradčanské panorama.
Nakonec vlastenectví přece jen zabodovalo
Tenhle oříšek rozlouskl totiž až František Křižík v roce 1905, když navrhl unikátní vedení elektrického proudu spodem. Strobylý vzhled Karlova mostu zůstal neposkvrněn a výhledu na Hradčany nic nezaclánělo.
Tak na Karlův most mohly vyjet elektrifikované tramvaje. Pojezdily si ale jen tři roky. Jejich vozy měly dost těžkou konstrukci, a proto byl v roce 1908 jejich provoz ukončen kvůli obavám, že to Karlův most nevydrží.
To byl definitivní konec tramvají na Karlově mostě. Pořád přes něj ale až do roku 1965 mohla jezdit auta!
Zdroje:
• Dopravní podnik města Olomouce, a. s. Kdy vyjela první tramvaj v českých zemích? [online]. [cit. 17.02.2022]. Dostupné z: https://www.dpmo.cz/blog/detail/?id=22
• DP Kontakt. 125 MHD v Praze (příloha). 2000, 9.
• František Štraybl. Koňka. Světozor 1875, 6. Dostupné také z: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=SvetozorII/10.1876/6/85.png
• Humoristické listy: Archiv českého rozmaru a vtipu. 9.10.1875, 17(41), s. 323. ISSN 1802-7210. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:6d134948-435e-11dd-b505-00145e5790ea
• Humoristické listy: Archiv českého rozmaru a vtipu. 9.10.1875, 17(41), s. 325. ISSN 1802-7210. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:6d13494a-435e-11dd-b505-00145e5790ea
• Muzeum Karlova mostu. Koněspřežná tramvaj (koňka) na Karlově mostě [online]. [cit. 17.02.2022]. Dostupné z: https://www.muzeumkarlovamostu.cz/cz/karluv-most/konesprezna-tramvaj
• Národní listy. 15. 9. 1875.
• Pražské tramvaje. Trať na Karlově mostě. [online]. [cit. 17.02.2022]. Dostupné z: https://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2019122901
• Pražský deník. 24. 9. 1875.