Opravdu knihkupci utrpěli tak velké ztráty, o kterých se mluvilo v médiích?
Celkem ano. Obrat knihkupectví poklesl o 15–30 % a státní kompenzace to ani zdaleka nezachránily. Kromě šesti knižních nakladatelství hlásí všichni čeští nakladatelé pokles počtu vydaných knih. To se týká i velkých hráčů: Albatrosu a Euromedie.
Problémem je zpomalení vnitřního toku financí a následné zadlužení. To se promítne jako škrty v knižní nabídce a velké zdražování během následujících let. Nemilé následky toho pocítí nejen čtenáři, ale také autoři a překladatelé.
Ale vždyť určitě vzrostly tržby eshopů, ne?
Postupně vzrostly a ne málo (minimálně na dvojnásobek!), ale ztráty plně nedorovnaly. Je třeba si uvědomit, že tržby z eshopů tvoří jen část z celkových tržeb knižního trhu.
Proměnila se také paleta nakupovaného zboží. Jednoduše: na knižních eshopech nakupujeme jinak než v kamenných prodejnách.
Knižní trh na toto navíc nebyl dobře připraven. První plošná uzávěra byla vyhlášena 14. 3. 2020 a byla to situace, se kterou knihkupci neměli žádnou zkušenost. Nastal chaos. Nakladatelům zůstala část zboží uvězněna v zavřených knihkupectvích. Kvůli online nakupování (nejen knih) se obrovsky se zvedly nároky na dopravce a došlo k jejich přehlcení. Naštěstí bylo umožněno fungování prodejen coby výdejen. Knihkupci ale za nestandardní situace museli řešit náklady na provoz prodejen a výplaty zaměstnanců, přestože jejich příjmy nedosahovaly obvyklého průměru.
Knižní trh je na tom špatně, naše děti nebudou umět číst a všichni tady umřeme?
Český knižní trh je naprosto mimořádný a Češi jsou skvělí čtenáři! Situace rozhodně není tak tragická, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dlouhodobá tendence českého knižního trhu vykazuje růst, což nás odlišuje od zbytku Evropy. Tam totiž dochází k setrvalému pozvolnému poklesu.
Dobrou zprávou pro knižní trh je, že po znovuotevření kamenných prodejen se nepropadly výše tržeb z eshopů. Například u Kosmasu tvoří online prodej cca 40 % celkových tržeb. U Kanzelsbergeru je to okolo 20 %. To dokazuje, že čeští čtenáři si ke knihám umí najít cestu i za ztížených okolností.
Ještě lepší zprávou je, že se u nás čtení těší opravdové oblibě. „Daří se nám držet v povědomí prospěšnost četby, což začíná už u dětí. Povedlo se nám docílit toho, že každý rodič ví, že by bylo dobré, aby jeho dítě četlo,“ říká Martin Vopěnka, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů, v článku pro Hospodářské noviny.
Kolik vlastně loni vyšlo knih?
Odhadovaný počet titulů vydaných za rok 2020 je 13 500. Oproti předchozímu roku je to pokles cca o 10 %.
Doplatily na pandemii v roce 2020 knižní novinky?
Loni představovaly nově vydané tituly 87 % z celkové knižní produkce v ČR. I když se občas můžeme někde dočíst, že počet knižních novinek vydaných v roce 2020 významně poklesl, údaje zveřejněné Svazem českých knihkupců říkají, že je loňská bilance téměř totožná s předchozím rokem. Samozřejmě můžeme spekulovat o tom, že nebýt pandemie a uzávěr, počet knižních novinek by na českém trhu stoupal asi mnohem výrazněji…
Vydává se u nás více překladové, nebo české literatury?
Dobrá otázka! Více je literatury české.
Domácí tvorba tvoří cca 62 % produkce, na díla přeložená z cizích jazyků připadá 38 % z celkového počtu titulů.
Kdo byl v roce 2020 největším vydavatelem knih?
Své prvenství drží vydavatelská skupina Albatros Media, a. s. (spolu se svými 15 přidruženými značkami). Následuje Euromedia Group, a. s. (s celkem 11 přidruženými značkami). Ani Albatros, ani Euromedia ale v roce 2020 nepřevzaly další vydavatelskou značku na rozdíl od předchozích let.
Kupuje se víc e-knih, nebo tištěných knih?
Prodej tištěných knih rozhodně převažuje. V roce 2020 ale prodej e-knih stoupal dost rychle, dokonce rychleji než prodej tištěných knih. Meziroční nárůst prodeje e-knih je 35 %. Prodalo se více než 1 300 000 kusů e-knížek!
Velkou část nákupu e-knih u nás obstarají zahraniční čtenáři (hlavně ze Slovenska). Je to 5–10 % z celkového obratu e-knih.
V roce 2019 navíc došlo k velké změně: legislativa umožnila snížení DPH na e-knihy a audioknihy z původních 21 % na 10 %. Daň pro e-knihy je tedy stejná jako pro tištěné knihy.
Holdují e-knihám více ženy, nebo muži?
Co tipujete? 🙂 Dlouhou dobu v oblasti e-knih převažovalo mužské čtenářstvo. Rok 2020 ale přinesl změnu. Podle údajů Alza.cz 52 % zájemců o e-knihy byly ženy, 48 % muži.
Čtou lidé více e-knihy z oblasti sebe-rozvojové literatury, nebo beletrie?
B) je správně. Stále se v oblasti e-knih nejvíce prodávají detektivky a knihy s napětím. Dále je to česká a světová beletrie a následuje sci-fi a fantasy.
A co audioknihy, jak se jim na českém trhu vede?
Dost dobře. Jejich obliba stále stoupá. Oproti loňsku o 12,4 %.
Prodávají se více audioknihy na fyzických nosičích, nebo digitálně rovnou ke stažení?
Převažuje digitální prodej, který tvoří 62,5 % prodeje. Loni to bylo pouze 52,1 % celkového prodeje audioknih, takže obliba digitálního formátu rozhodně stoupá. Ukazuje se, že příznivci audioknih si asi sypou nové tituly rádi do sluchátek rovnou 🙂 S velkou pravděpodobností ale na tato čísla měla velký vliv právě uzávěra kamenných prodejen. Proč by si audiočtenáři nechávaly zbytečně posílat CDčka poštou, když si audioknihu mohou bez platby za dopravu stáhnout z pohodlí domova?
Jaká byla loňská účast na Světě knihy?
V roce 2020 stoprocentně nulová. Veletrh Svět knihy se nekonal, stejně jako Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě. Koncem května 2020 ale proběhl první ročník Bookfestu (festival malých nakladatelů) a v září se konal Knihex. Konal se také festival nezávislých nakladatelů TABOOK.
V září 2021 ale na Svět knihy dorazilo 34 000 návštěvníků! Rekordní více než padesátitisícovou účast z roku 2019 se sice překonat nepodařilo, to se ale vzhledem k pandemii dalo čekat.
Suma sumárum se ukazuje, že Češi stále rádi čtou a číst budou. Díky za to!
Článek se věnuje souhrnu roku 2020, protože statistiky týkající se knižního trhu se dají přesněji zpracovat zhruba po 20 měsících. Je to proto, že tituly s vročením 2020 do databází přibývají i se zpožděním. Hlavním zdrojem statistik je Výkaz o neperiodických publikacích a bibliografická databáze Česká národní bibliografie. Oba zdroje poskytuje Národní knihovna ČR a čerpá z nich i Zpráva o českém knižním trhu od Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Statistiky doplňují údaje o financích od knižních distributorů a knižních nakladatelů, které jsou rovněž uvedeny ve Zprávě o českém knižním trhu.
Zdroje:
• Prokeš, Jan, 29. 11. 2021. Čeští čtenáři jsou v Evropě premianti. Knihkupci díky tomu prodávají stejně jako před covidem. Hospodářské noviny. Dostupné z: https://archiv.hn.cz/c1-67005070-cesti-ctenari-jsou-v-evrope-premianti-knihkupci-diky-tomu-prodavaji-stejne-jako-pred-covidem
• REKORDNÍ SVĚT KNIHY PRAHA 2019. Dostupné z: http://sk2019.svetknihy.cz/userdata/files/2019/svet-knihy-praha-2019-zaver.pdf
• Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2020. Zpráva o českém knižním trhu 2019/2020. ISBN 978-80-907020-6-6.
• Svaz českých knihkupců a nakladatelů, 2021. Zpráva o českém knižním trhu 2020/2021. ISBN 978-80-907020-9-7.
• Svět knihy Praha 2021 v číslech. Dostupné z: https://svetknihy.cz/press