Bullet Journal je metoda vedení deníku či diáře. Do češtiny bychom tento pojem mohli přeložit jako „odrážkový deník“. To ale nevystihuje plně to, jaký zázrak Bullet Journal (zkráceně BuJo) vlastně je.
A co to teda je?
Ve zkratce: zápisník na míru, který pomáhá s organizací času, úkolů i nápadů. Představte si ho jako kouzelný sešit, ve kterém je vždy dost místa na každý okamžitý nápad. Kde si nemusíte říkat „kolik si mám vynechat místa na zápis z porady?“ a zároveň se netrápíte tím, že by vám některý den zůstalo nevyplněné bílé místo, jako se to běžně stává u klasických diářů. BuJo funguje skvěle v roli diáře proti zapomínání úkolů nebo termínů a účinně bojuje proti prokrastinaci. Pomáhá lidem, kteří mají problém se soustředěním a doděláváním věcí.
Tvůrcem metody Bullet Journal je Ryder Caroll, kterému BuJo pomohl zvládat život s ADHD. Ryder napsal, že se cítil neustále přehlcený a frustrovaný, jako by se ve své mysli během bouře snažil chytat po jedné kapky deště. Zatím co jednu chytil, milion dalších okolo mu uniklo. A tak krůček po krůčku vysledoval, co mu pomáhalo a zrodilo se BuJo.
Jak na to?
Pro začátek budete potřebovat písátko a zápisník. Ten může být linkovaný, nelinkovaný, tečkovaný či kostičkovaný, záleží na vás. Nelinkovaný zápisník bude skvělý, pokud rádi kreslíte a linky by vás svazovaly. Já jsem si oblíbila tečkovaný zápisník, protože se mi díky tečkám lépe načrtávají kalendářové listy. Vyberte si takový zápisník, který budete rádi používat. Drobná poznámka: nešetřete si krásné zápisníky stranou pro nějakou „extra příležitost“. Nebojte se a pište do nich. Opravdu.
Základem Bullet Journalu je zásada snadné orientace ve všem, co si napíšete. Té docílíte tím, že si na začátku zápisníku vytvoříte obsah. Pak si číslujete všechny strany.
Klasickým začátkem Bullet Journalu, pokud si do něj plánujete zapisovat také úkoly, je po obsahu stránka s ročním kalendářem.
Dále budete potřebovat legendu ke svému Bullet Journalu, tzn. systém ikonek, jakými si budete označovat své zápisky, jak např. označíte v zápisu:
- splněný úkol
- přesunutý úkol
- zrušený úkol
- událost
- důležité
- nápad
Vymyslete si své označování, svůj kód, který vám bude vyhovovat. Já jsem dospěla k tomu, že mi vyhovuje označovat úkoly tečkou. Z tečky nesplněného úkolu snadno udělám šipku pro přesunutý úkol, křížek pro zrušený úkol, nebo fajfku pro splněný úkol. Někomu víc vyhovují nakreslené čtverečky, do kterých si značí třeba vykřičník, křížek nebo fajfku. Mně to vykreslování čtverečků připadalo zdlouhavé. Nenechte se svazovat cizími nápady, tohle má být váš deník naprosto podle vašeho gusta. Směle do toho.
Metoda BuJo spočívá v tom, že si zaznamenáváte to, co potřebujete. Vše si značíte, takže snadno poznáte, který úkol už máte splněný, který ne, jakou seminárku už jsme napsali, která zbývá. Díky číslovaným stránkám si vytvoříte vlastní obsah, který vám pomůže se v BuJo orientovat. Např:
- příprava na svatbu: str. 5, 10, 16
- sny, které se mi zdály (snový deník): str. 4, 6, 7, 8
- nápady ke studijní seminárce: str. 10, 13, 22-25
Až si pak jednoho dne sednete k pc s tím, že jdete opravdu psát tu seminárku. Vezmete si k ruce BuJo a všechny nápady k danému tématu snadno najdete podle obsahu. Žádné hledání papírků v batohu, listování sešity z pěti předmětů, lovení rozepsaných poznámek v mobilu, v konceptech mailů, překlikávání do Trella a tak podobně. Ne, všechno pěkně na jednom místě. Pro některá „velká témata“ si můžete operativně v BuJo vyhradit předem dané stránky (já mám třeba extra stránky pro Tipy na knihy nebo Cíle – listopad). Menší témata prostě budete zapisovat tak, jak vás zrovna napadnou, a pak si jen do obsahu poznamenáte stránku, na které se nachází.
Ideální je psát si do BuJo každý den. Pomáhá to sebereflexi a motivaci. BuJo bude fungovat, jen pokud ho budete opravdu používat. To je první a jediné pravidlo, které opravdu nelze obejít.
Smrt prokrastinaci a odkládání povinností
Klíčovou myšlenkou metody BuJo je začínat každodenní zápis tím, že si napíšete úkoly, které vás ten den čekají a připíšete k nim nesplněné úkoly z předchozího dne. Ty budete na pomyslný denní „to do“ seznam v BuJu přepisovat tak dlouho, až vás to prostě donutí se s nimi vypořádat. Odkládáte objednání se k zubaři? Fajn, napište si to hned jako úkol dnešního dne. Jejda, přišel večer a stále jste se neobjednali? Dobře, označte si to jako nesplněný úkol a přepište si to jako úkol pro další den. Jakmile si úkol „objednat se k zubaři“ budete přepisovat jako nesplněný úkol každý den v kuse třeba 14 dní, uvidíte, že se ve vašem životě objeví další netušená motivace, proč to konečně doopravdy udělat 🙂
Jak vypadá denní zápis v BuJo?
Jednoduše nadepíšete datum dne, úkoly a pak píšete či kreslíte vše, co potřebujete.
Na fotce je vidět, jak například může vypadat denní zápis. 1. věta je prosté „deníčkové psaní“, pak následují úkoly. Protože ještě nejsou splněny, jsou označeny pouhou tečkou, které podle mé legendy značí nesplněný úkol. Událost dne (a tedy nikoli úkol, který by bylo třeba řešit), jsou bráchovy narozeniny. Pak jsem si zapsala recept. A pak bylo třeba zaznamenat další úkol, který přibyl během dne. Také tu mám Tip na knihu, který si večer z denního zápisku zapíšu na extra stránku věnovanou jenom knižním tipům, abych to měla pohromadě.
Večer si pak nad svým BuJo můžete udělat zpětnou analýzu svého dne, projít si, zda jste splnili vše, co jste potřebovali, roztřídit si například nové úkoly do ročního kalendáře a připravit se na další den. Ten vepíšete prostě pod den předchozí. Žádné vynechávání, žádné složité malůvky. Já udělám čáru a jdu na další den. Podívejte se, zda nemáte pro nadcházející den nějakou povinnost v ročním kalendáři a pokud ano, zapište si ji a připravte se na ni. Pak koukněte na uplynulý den a přepište nesplněné úkoly, protože ty jsou pořád v platnosti a čekají na vás 🙂
Na fotce je vidět, jak pokračuje zápis v BuJo. Všimněte si, že středeční úkoly už jsou vytříděné na hotové a přesunuté. Přesunuté se objevují ve čtvrtek hned pod novými. Po středě není žádné vynechávání, žádný zpětný zápis, prostě se „jede dál“. Pod úkoly je v BuJo místo klidně na kreslení (viz umělecké slunce) i na deníčkové zápisy.
Prostě jen píšete a tvoříte vše, co potřebujete.
Jak Bullet Journal pomůže mému soustředění a kreativitě?
Nebude se vám v hlavě rojit tisíc myšlenek „musím udělat tohle a tamto, jo a vlastně ještě tohle!“ se strachem, abyste na to zase nezapomněli. Budete mít všechno zaznamenané na jednom místě. Vaše mysl si doslova vydechne a bude moci nasměrovat svoji kapacitu do tvůrčích oblastí. Určitě jste zažili to, že když jste ve stresu a máte milion povinností, mozek prostě jako na potvoru nefunguje tak, jak byste si představovali. Nápady nepřichází, paměť stávkuje a odmítá pozřít další kvanta učiva. BuJo vám pomůže bojovat se stresem. Jakmile před sebou uvidíte černé na bílém, že máte plán a vše jste si rozvrhli, uleví se vám oproti situaci, kdy vám seznam povinností jen tak bez ladu a skladu víří hlavou a bobtná do bezmocného pocitu to nedám.
Odrážkový zápis úkolů v BuJo je bezvadným způsobem motivace. Té slasti, kdy si můžete odškrtnout splněný úkol, se jen tak něco nevyrovná.
Lidé jsou od přírody nastaveni tak, že svoji pozornosti zaměřují na to, co moc nejde, co se nepovedlo, co je potřeba vyřešit atd. Jistě to má své opodstatnění: je třeba se poučit se a posunout se dál. Má to ale i jednu nevýhodu. Snadno zapomínáme na to, co se nám povedlo a kolik práce jsme vykonali. V tom je Bullet Journal skvělý – stačí zalistovat o pár stránek dozadu a uvědomit si, co všechno jsme už stihli a že možná nejsme tak neschopní flákači, jak jsme si mysleli. Jakmile si začnete své úkoly psát, začnete jinak přistupovat k organizaci svého času. Jasně, na jednu stranu zodpovědněji (úkoly je třeba plnit a ne odsouvat). Na druhou stranu ale také ohleduplněji. Uvidíte totiž, že váš čas je vzácný a že vzdušné udělám to někdy, až to a to nikdy reálně nenastane. Možná vás BuJo donutí naučit se říkat ne. V pracovním týdnu je jen pět odpolední. Opravdu se vám chce chodit na kávu s někým, koho ani moc nemusíte, ale kývli jste na jeho „Tak co tuhle středu?“, protože to na vás prostě zrovna vypálil? Možná se vám nebude chtít, když před sebou uvidíte jasně napsáno, že na tu seminárku vám pak najednou zbydou místo domnělého celého týdne jenom tři odpoledne, protože ještě ve čtvrtek máte přeci tu domovní schůzi.
BuJo navíc funguje jako skvělý sebe-terapeutický prostředek. Trápí vás něco? Fajn, vemte BuJo a vypište se z toho. Doslova: vyndejte to z hlavy pryč.
Vliv Bullet Journalu na rozvoj kreativity se někdy trochu nepřesně vykládá tak, že svou kreativitu rozvíjíte právě tím, jak si do BuJo pěkně malujete a barevně si odlišujete jednotlivá políčka a seznamy (což samozřejmě je kreativní a může to být fajn). Ryder Caroll, autor této metody, to tak ale původně nemyslel. Idea byla taková, že si díky BuJo vyčistíte hlavu od neodbytných myšlenek, což vám rozváže ruce ke svobodnému tvoření (třeba i jinde než u stolu s tužkou v ruce). Jinými slovy: Bullet Journal není cíl kreativity, ale prostředek na cestě k ní.
Nevim, jestli na mě Bullet Journal není moc náročný
Není. Prostě začněte a najděte si svůj vlastní způsob. Nebojte se toho.
Když jsem na BuJo přecházela já, vůbec jsem si nebyla jistá, jestli jsem tu metodu správně pochopila. Frustrovalo mě, že moc neumím kreslit a krasopsát, protože jsem na internetu viděla spousty fotek Bullet Journalů, které by se snad daly vystavovat v Louvru. Nevěděla jsem, kde na ten BuJo mám vlastně vzít čas.
Takže: Bullet Journal nemá být krásný. Má být užitečný.
Na internetu najdete spoustu návodů, jak Bullet Journal vést. Jsou dobré pro inspiraci do startu, ale nenechte se jimi svazovat. Podívejte se třeba na návod od samotného Rydera Carolla. Pochopíte, že BuJo je ve své podstatě minimalistický a jako takový vám nemusí zabrat více než 10 minut denně.
Pokud vás myšlenka Bullet Journalu oslovila, mohla by vás zajímat Carollova kniha Metoda Bullet Journal. A jestli radši běháte venku namísto čtení knížek, můžete si ji pustit do sluchátek. Rady a tipy do začátku můžete nasbírat v české fb skupině BulletJournal – tipy a triky.