Jak poznat, že se jedná o Alzheimerovu nemoc?
Česká alzheimerovská společnost uvádí deset varovných příznaků:
1. ztráta paměti ovlivňující „běžné fungování“
2. problémy s vykonáním běžných činností
3. problémy s řečí
4. časová a místní dezorientace
5. špatný nebo zhoršující se racionální úsudek
6. problémy s abstraktním myšlením
7. zakládání věcí na nesprávné místo
8. změny v náladě nebo chování
9. změny osobnosti
10. ztráta iniciativy
zdroj a další podrobnosti: https://www.alzheimer.cz/alzheimerova-choroba/priznaky/
Další příznaky mohou být:
• potíže s rozpoznáváním osob
• zvýšená nerozhodnost
• velké výkyvy nálad a jejich intenzivní prožívání
• impulsivnost
• silné obracení se do minulosti na úkor vnímání a akceptování toho, co je teď
• nerozpoznávání souvislostí mezi věcmi, událostmi
• ztráta čichu
S trochou nadsázky si možná každý člověk najde jeden (nebo víc) příznaků a řekne si, haha, to jsem měl vždycky. Jenže tohle není žádný kvíz a Alzheimerova nemoc není žádný vtip, a tak nelze ji odbýt zasmáním. Bagatelizování problému nepomůže, naopak vše ještě zhorší. V tomto případě se totiž hraje o čas: utrpěné škody v mozku se už nedají vrátit zpět.
Alarmující je vždy zhoršení. Je to teď horší, než jaký byl dříve standard?
Alzheimerova choroba má řadu příznaků a u každého člověka může vypadat trochu jinak. Stejně jako naše mozky nejsou identické, ani průběh jejich onemocnění není podle šablony. Samozřejmě záleží na tom, jakou část mozku nemoc zasáhne.
Je dobré nečekat na stadium, kdy potíže začnou narušovat „běžné fungování“. V důchodovém věku má člověk jiný režim a jiné kognitivní vytížení než člověk pracující a tak to, co by dříve vyplulo na povrch rychleji, se během volnějšího seniorského života může prozatímně „snáze zahladit“.
Samozřejmě ne vždy vypovídá daný příznak rovnou o Alzheimerově nemoci. Někdy může mít jinou příčinu a jiné souvislosti. Důležité je nepodcenit situaci a vyhledat pomoc i v případě „jen pro jistotu“. Prvním krokem by měla být konzultace u praktického lékaře, který má další možnosti testování a řešení léčby.
Přijít ke svému lékaři a říct: „Pane doktore, trápí mě paměť, mívám výpadky,“ může být velmi těžké.
V současnosti se o problémech s pamětí pořád veřejně moc nemluví a demence je větší tabu než třeba inkontinence. Spousta lidí proto neví, že existují léky a že je potřeba jednat rychle. A hlavně: že to není žádná ostuda. Alzheimerova nemoc je prostě nemoc. Jít k lékaři s rakovinou bychom se přece taky nestyděli.
Pokud je přesto těžké překonat strach a stud, mezistupněm před obrácením se na svého praktického lékaře může být vyšetření paměti, které nabízí Česká alzheimerovská společnost na svých kontaktních místech nebo certifikovaní farmaceuti (lékárníci) uvedení na stránkách České lékárnické komory.
Vyšetření trvá přibližně hodinu a provádí se formou dotazníkových testů a pohovoru. Výsledky pak ukáží, zda jsou potíže závažné, a odborník případně doporučí další postup.
I v takovém případě je pak potřeba zajít ke svému praktickému lékaři. Ten vyhodnotí situaci a doporučí odpovídající vyšetření u dalšího oborníka (což může být neurolog, psychiatr, geriatr) včetně vystavení žádanky. Specializovaný lékař poté zahájí vhodnou léčbu.