Co je to demence?

Na prvním místě nám vytanou na mysli asi problémy s pamětí. Demence je ale celý balík svízelí: pokles rychlosti zpracování informací, potíže s pozorností, zhoršení prostorové orientace, oslabení schopnosti vyjadřovat se, úbytek sebeovládání (emocionální seberegulace) a další.
V důsledku znamená demence především ztrátu soběstačnosti.

Dočteme se, že demence je „chronický, trvalý úbytek duševních funkcí a schopnost퓹 nebo taky „získaná a postupná ztráta vyšších mozkových funkc퓲. Demence tedy není žádná jednolitá nemoc! To, čemu říkáme demence, dokonce vůbec není nemoc, ale „jen“ důsledek, syndrom.

Demence vzniká jako následek onemocnění (poškození) mozku, které může mít různé příčiny. Ty je důležité rozlišovat. Dříve se užíval pojem stařecká demence pro označení demence u seniorů. Zapomeňte na něj. Je nepřesný. Demence není něco, co ke stáří nezbytně patří. Rovněž neplatí, že by všichni senioři s demencí měli tutéž demenci, tj. stařeckou demenci. Demencí je spousta, a proto neexistuje jeden univerzální lék nebo přístup.

Většina demencí léčitelná není, alespoň ve smyslu úplného vyléčení. U některých demencí můžeme zpomalit jejich postup, ale mozek zpátky do původní kondice už nikdy nedostaneme. Proto je tak velice důležité odhalit demenci co nejdříve.
To se týká hlavně demence způsobené Alzheimerovovou nemocí a vaskulárních demencí, což jsou zrovna ty dvě nejčastěji zastoupené skupiny.

Některé demence ale vratné (reverzibilní) jsou.

Medicína rozděluje demence do tří hlavních skupin právě podle příčin jejich vzniku.

Hrubě po lopatě: „Co se stalo, že se objevila demence“?

Buď mozkové buňky onemocněly a rozbily se (něco v nich přestalo správně fungovat), nebo mají poruchu zásobení (kyslíkem, živinami), nebo je něco vzalo útokem přímo (infekce, úraz).
V konečném důsledku toho nemohou pracovat správně a nastupuje demence.

A teď trochu se štábní kultůrou….:

Česky bychom mohli nazvat tuto kategorii skupinou demencí způsobených ochabováním a rozpadáním mozkových buněk – něco je ničí.

Ta je dnes nejčastější příčinou demence ve středním a vyšším věku. Demence způsobená Alzheimerovou chorobou má své typické příznaky (rychlé zapomínání, opakování stejných otázek, ztrácení předmětů a jejich odkládání na nesprávná místa, obtížné vyjadřování se). Je ale důležité pamatovat na to, že tuto nemoc člověk „nechytí přes noc“, a nepřehlížet proto varovné signály, které zpočátku vypadají nenápadně.

Při Alzheimerově nemoci vznikají neurofibrilární klubka a amyloidní plaky, které poškozují neuronové synapse. Léčba v současnosti prakticky neexistuje. Včas podané medikamenty jsou ale důležitou pomocí, protože dokáží výrazně zpomalit postup nemoci a tudíž i nástup a rozvoj demence.

Lewyho tělíska nejsou žádný orgán, nebo nějaká regulérní část mozku. Jsou to abnormální bílkovinné usazeniny uvnitř nervových buněk (těch v mozku). Uvnitř mozkových buněk je tedy něco, co tam být nemá. Proto tyto buňky nemohou fungovat správně a degenerují.
Tato demence je typicky provázena bludy a zrakovými halucinacemi.

Parkinsonova nemoc je onemocnění nervového systému a souvisí především s různými poruchami hybnosti (nikoli tedy primárně s demencí). V důsledku Parkinsonovy choroby dochází k zániku určitých buněk v mozku – těch, které zodpovídají za přenos informace pro pohybové pokyny (neurotransmiter dopamin). Demence se rozvine u 10-20 % parkinsoniků. Projevuje se celkovým zpomalením a obtížným vstřebáváním nových informací.

To je vzácné neurodegenerativní onemocnění, které je dědičné. Charakteristickým rysem jsou nekoordinované trhavé pohyby těla. Mohou se postupně objevit poruchy psychického rázu (ztráta vůle, frustrace, impulzivnost), ale také bludy, deprese, postupně ochabuje schopnost myšlení, které spěje k demenci.

To jsou demence, které nejsou způsobeny primárně napadením mozkových buněk. Přesto je jejich příčinou opět odumírání/poškození mozkových buněk. Je to vedlejší efekt jiného problému: problému s cévním oběhem (vaskulární = cévní).

Problém může nastat v případě, že v mozku praskne cévka a krev se vyřine tam, kam nemá. Pak může nastat to, čemu se lidově říká mrtvice* a vzletný lékařský slovník to označuje jako hemoragické poškození mozku (mozkové buňky jsou zaplaveny krví). Důsledkem toho je smrt mozkových buněk, které se doslova utopí v krvi (správnější by byl výraz „otráví“, protože volná krev je pro nervové buňky toxická).

To je ale dramatičtější a vyeskalovaný průběh. Vaskulární demence se však může objevit i bez mrtvice, tzn. může se rozvinout nenápadně na základě drobných poškození malých tepének a jejich krvácení.

Druhý případ je opačný – nedokrvení mozku, neboli cévní nedostatečnost. Pak se mluví o ischemickém poškození mozku. Buňky v mozku odumírají proto, že nejsou dobře zásobeny kyslíkem.

* Jako důležitou poznámku pod čarou je třeba doplnit, že ne každá mrtvice vede k demenci.

Vznikají jako důsledek problémů s metabolismem, například při akutním selhání jater, ledvin nebo plic, nebo třeba při avitaminóze. Pokud dané metabolické onemocnění není genetického původu, mohou být tyto demence po zaléčení základního problému zvratné.³

Tyto demence jsou zapříčiněny otravou organismu – k tomu může dojít při předávkování léky (farmakogenní demence), intoxikací průmyslovými škodlivinami, kvůli drogám nebo může být na vině „obyčejný alkohol“. Intoxikační demence lze většinou zvrátit.

To jsou demence způsobené traumatem. Zapomeňte ale na noční počůrávání, tady je řeč o traumatech ve smyslu poranění. Posttraumatická demence může nastat po úrazu hlavy. To, jak taková demence bude probíhat, záleží samozřejmě na míře poškození mozku a na tom, která jeho část byla poškozená.

Jaká infekce může způsobit demenci? AIDS, Creutzfeldt-Jakobova nemoc nebo syfilis.

A aby to nebylo tak jednoduché: v lékařské praxi není vždy jednoduché určit přesnou příčinu demence. Kromě toho se mohou vyskytovat různé demence dohromady – nejčastěji to bývá demence způsobená Alzheimerovou nemocí a demence vaskulárního původu (v takových případech se v lékařských zprávách píše např. „demence smíšená“).

Přesto je naprosto zásadní podchytit demenci co nejdříve a vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Dnes je medicína na takové úrovni, že rozhodně není na místě přehlížet nástup demence s mávnutím ruky à la to ke stáří patří… Nepatří. I ke stáří patří kvalitní život, a pokud nám s tím může lékař aspoň trochu pomoci, není čas ztrácet čas.

Zdroje:
^{1. Vokurka, Martin, Hugo, Jan. Velký lékařský slovník. Praha: Maxdorf: Praha 2005, 5. vyd.} 

^{2. https://www.nzip.cz/clanek/1312-demence-co-to-je} 

^{3. https://psychiatrie.lf1.cuni.cz/file/6208/03-organicky-podminene-dusevni-poruchy.pdf}

^{4. https://www.wikiskripta.eu/w/Demence#Metabolick.C3.A9_demence}

^{5. https://solen.cz/pdfs/med/2007/02/10.pdf}